Byl to jen sen

15. září 2017 v 11:03 | Veronika Dorry |  <<Básně>>
Sami dva, tam někde v dáli, naproti sobě stojíme,
Nikdo z nás se netají, jeden po druhém toužíme.
Ruce mé na jeho těle každý sval mapují,
Elektrizující doteky nás příjemně vzrušují.
Jeho oči… v nich utopit se dá,
Barva jejich je krásně hnědá.
Dívají se na mě, touhou hoří,
Co asi se mu v hlavě tvoří.
Natáhne ruku, k sobě mě přitáhne,
Usměje se a mírně ke mně se nahne.
Jeho teplý dech citím, než naše rty se spojí,
Líbá tak intenzivně, zcela mě tím odzbrojí.
Jsem jak panenka, se kterou může si hrát,
Udělám pro něj vše, co jen bude si přát.
Rukou mě k sobě blíž a blíž tiskne…

Pak jako když mě liskne…
Otevřu oči, sama v posteli ležím,

Byl to jen sen, co zdál se mi živým.

Dorry
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dominátor Dominátor | Web | 15. září 2017 v 11:18 | Reagovat

http://lagablog.blog.cz/1706/muj-prvni-den-s-janou-kucharovou

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama